|
|
Podnikatelský záměr: zřízení fitness centra na soukromé střední škole
Kohlmünzer, Martin ; Šťastný, Jan (oponent) ; Šopíková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce na téma „Podnikatelský záměr: zřízení fitness centra na soukromé střední škole“ je ukázat na prospěšnost pohybové aktivity a vytvořit podnikatelský plán na realizaci fitness centra na střední soukromé škole. V teoretické části jsou objasněny pojmy pohybová aktivita a její význam pro zdraví člověka, popsána úroveň pohybové aktivity středoškolské mládeže a vyzdvižena příležitost ovlivňování vztahu k pohybové aktivitě v prostředí školy. Dále jsou uvedeny teoretické informace související se založením podniku. V praktické části je vypracován podnikatelský plán malého podniku pro vytvoření a provoz fitness centra na střední soukromé škole.
|
|
| |
|
|
Vliv médií na životní styl dospívajících
Richterová, Karolína ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem médií na životní styl dospívajících, přesněji na dva aspekty životního stylu, a to pohybovou aktivitu a spánek. V rámci období pandemie Covid-19 byli jedinci nuceni zůstat ve svých domovech, a veškerý jejich sociální kontakt, ale i školní a pracovní povinnosti se přesunuly do online prostředí. S tím se zvyšoval také čas před obrazovkou, ale i s tím spojené sedavé chování. Jelikož byli všichni nuceni být izolování, sportovní a volnočasové aktivity byly také velice omezené, nebo se často také převedli do online prostředí. Cílem této práce je tedy snaha o vymezení návyků dospívajících v rámci pohybové aktivity, spánku a konzumace médií, a jak jsou tyto aspekty navzájem propojeny, a zda toto propojení vnímají i dospívající. Cílem byla také určitá edukace jedinců, kdy byli následně konfrontování s doporučeními pro jednotlivé aspekty životního stylu (spánek a pohybovou aktivitu), ale také doporučení týkající se konzumace médií. Jelikož životní styl byl silně ovlivněn pandemií onemocnění Covid-19, cílem bylo také zjistit, jak se proměnily návyky jednotlivých žáků v rámci tohoto období, ale také po něm. V rámci této práce byl uskutečněn kvalitativní výzkum. Za využití hloubkových rozhovorů s žáky ve věku 13 až 15 let na Základní škole Rozmarýnová v Mostě, byli žáci dotazování na...
|
|
|
Vliv výživy a pohybové aktivity na reprodukční zdraví žen
Vařechová, Veronika ; Přáda, Jan (vedoucí práce) ; Weidenthalerová, Edita (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem výživy a pohybové aktivity na reprodukční zdraví žen. V teoretické části práce je popsána anatomie a fyziologie ženského pohlavního systému. Jsou zde popsání činitelé, které mohou reprodukční zdraví ovlivňovat, a následně je objasněno, jaký vliv má výživa na reprodukční zdraví. V praktické části jsou zobrazeny konkrétní kazuistiky 20 žen. V praktické části bylo zjištěno, že výživa a pohybová aktivita mohou mít vliv na reprodukční zdraví žen. Klíčová slova: reprodukční zdraví, výživa, pohybová aktivita, poruchy menstruačního cyklu, syndrom polycystických ovarií
|
|
|
Možnosti ovlivnění dysmenorey
Husťaková, Darina ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Možnosti ovlivnění dysmenorey Cíle: Cílem práce je zjistit, jaké možnosti ovlivnění dysmenorey existují a zda má pohybová aktivita, BMI a stres vliv na snížení menstruačních bolestí. Metody: Jedná se o empirický výzkum, kvantitativního charakteru. Bylo použité dotazníkové šetření pomocí nestandardizovaného on-line dotazníku vlastní konstrukce. Byly zde otázky s možností výběru jedné odpovědi, nebo více odpovědí a také možnost otevřené odpovědi. Tento dotazník byl vyplněn anonymně. Dotazník vyplnilo 138 žen ve věku 18 až 40 let, med 23, v průběhu června až prosince roku 2022. Výsledky práce byly zpracovávány v programu Microsoft Excel 2016. Výsledky: Z šetření vyšly tyto výsledky. Ženy s vyšším BMI nemají větší menstruační bolesti oproti dívkám s normálním BMI nebo podváhou. Dále podle výzkumu nebyla nalezena spojitost mezi stresem a zhoršováním menstruačních bolestí. Podle výzkumu ženy s dysmenoreou a pravidelnou pohybovou aktivitou nemají menší menstruační bolesti než ženy s dysmenoreou bez pravidelné pohybové aktivity. Pravidelná pohybová aktivita nemá velký vliv na dobu trvání menstruačních bolestí u žen s dysmenoreou, ani na pravidelnost menstruačního cyklu u žen s dysmenoreou a ani na délku menstruačního cyklu u žen s dysmenoreou a nemá vliv ani na délku menstruačního krvácení u žen s...
|
|
|
Vliv teambuildingových her v přírodě na slinný kortizol
Ludlová, Monika ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název práce: Vliv teambuildingových her v přírodě na slinný kortizol Souvislosti: Současná doba se vyznačuje svým velkým tlakem na psychiku jedince vytvářejícím stresové prostředí spolu s jeho negativními efekty. Mírnění stresu se dostává do popředí vědeckého zájmu na celém světě. Jednou z efektivních cest může být pohyb v přírodě. Cíle: Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv teambuildingových outdoorových her na hladinu slinného kortizolu. Metody: Diplomová práce byla realizována jako experimentální studie s crossover designem. 10 účastníků absolvovalo tři různé experimentální podmínky - teambuildingové outdoorové hry, indoorové hry a pasivní odpočinek. Vždy před a bezprostředně po aktivitě byl odebírán slinný vzorek. Hlavní závisle proměnnou byla hladina slinného kortizolu. V rámci analýzy dat byly použity komparativní metody a byly vypočítány generalizované lineární regresní modely. Výsledky: Hladina slinného kortizolu klesla nikoliv však signifikantně po obou typech her, po pasivním odpočinku statisticky významně stoupla (p = 0,017). Generalizované lineární regresní modely odhalily statisticky významný vliv jak teambuildingových outdoorových her, tak indoorových her v porovnání s pasivním odpočinkem. Závěry: Teambuildingové hry ať již outdoorové či indoorové se zdají na základě výsledků této...
|
|
|
Pohybová aktivita a výživa v těhotenství a po porodu
SEIDLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Pohybová aktivita a výživa v těhotenství a po porodu zjišťuje, jak se ženy připravovaly na těhotenství v oblasti pohybové aktivity a výživy a také zjišťuje, jak se ženy stravovaly a cvičily v těhotenství a po porodu. K vypracování bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. První cíl si klade za úkol zjistit připravenost žen na těhotenství z hlediska výživy a pohybových aktivit. Bylo zjištěno, že své stravování v průběhu gravidity změnily informantky I1, I6, I10. Informantky I2, I3, I4, I5, I7, I8, I9 svou stravu v rámci přípravy na těhotenství nezměnily. Pravidelný pohyb byl zařazen v rámci přípravy na graviditu u informantek I9, I10 a ostatních žen bylo zjištěno, že se během těhotenství věnovaly stejným pohybovým aktivitám jako dříve. Druhým cílem jsme zjišťovaly, jak se ženy stravovaly a cvičily v těhotenství a po porodu. Na základě stanovených cílů bylo vytvořeno šest výzkumných otázek. První výzkumná otázka se zaobírala informovaností žen o správné výživě v těhotenství. Výsledky výzkumu ukázaly, že všechny ženy byly správně informovány o důležitosti pestré a vyvážené stravy v těhotenství s bohatým zastoupením ovoce a zeleniny. Informantky také zmínily potraviny, které nejsou vhodné ke konzumaci v těhotenství. Nejčastěji uváděly plísňové sýry, nedokonale tepelně upravené maso a syrová vejce. Druhá výzkumná otázka se zabývala informovaností žen o pohybových aktivitách v těhotenství. Šetření prokázalo, že informantky měly ve většině případů vyhovující znalosti o této problematice. Za nejvhodnější aktivitu uvedly nejčastěji chůzi či plavání. Další část žen uvedla jógu a posilování pánevního dna. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, jak jsou ženy informovány o správné výživě v poporodním období. Na poměru pestré a vyvážené stravy se ovšem informantky neshodly. Na druhou stranu byly všechny ženy správně informovány o těch druzích potravin, jenž během kojení mohou způsobovat nadýmání. Čtvrtá výzkumná otázka zkoumala, do jaké míry byly rodičky informovány o pohybové aktivitě v období po porodu. Z odpovědí vyplynulo, že ženy považují za nejvhodnější aktivity procházky, posilování pánevního dna či jógu. Některé odpovědi žen se však neshodovaly. Jednalo se především o názor na posilování břišního svalstva, plavání nebo běžecké aktivity, kdy některé ženy vnímaly tyto činnosti jako vhodné, jiné nikoliv. Pátá výzkumná otázka nám přinesla odpovědi na změny ve stravovacích návycích žen v těhotenství. Bylo zjištěno, že informantky změnily svou stravu k lepšímu. Všechny ženy dodržovaly během těhotenství pravidelnou stravu. Informantky I1, I3, I6, I8 také referovaly úplnou eliminaci některých potravin, jednalo se zejména o tučné maso, plísňové sýry, tepelně neupravené maso, syrová vejce či uzeniny. Šestá výzkumná otázka si kladla za úkol zjistit změnu stravovacích návyků žen po porodu. Bylo zjištěno, že všechny ženy v poporodním období, jež kojily své dítě, vyřadily ze své stravy potraviny způsobující nadýmání. Informantky I7, I3 také zcela eliminovaly konzumaci exotického ovoce. Tato práce poukazuje na důležitost správného stravování a pravidelného pohybu během období těhotenství a také v období po porodu. Z uvedených informací vyplývá také fakt, že součástí práce porodní asistentky v prenatální péči, je mimo jiné edukace o správné životosprávě včetně správné výživy a pohybové aktivity. Výsledky práce mohou mít valný přínos pro profesi porodních asistentek, aby došlo ke zlepšení a zkvalitnění edukace v rámci prenatální péče. Zpracovaná data mohou být publikována na odporných konferencích pro porodní asistentky. Výstupem práce je také informační leták, ve kterém je popsáno, jak se správně v těhotenství a po porodu stravovat, a jakou pohybovou aktivitu zvolit. Leták by mohl být umístěn v čekárnách u obvodních gynekologů.
|
|
|
Pohybová aktivita mužů vegetariánů
KUDRNOVÁ, Marie
Bakalářská práce s názvem Pohybová aktivita mužů vegetariánů se skládá ze dvou částí. V první, teoretické části, rozebírám muže, vegetariánství a pohybovou aktivitu. Zaměřuji se na pojem vegetariánství jako takový, rozdělení vegetariánů, motivaci pro to stát se vegetariánem, historii vegetariánství. V další kapitole se zabývám mužem, jeho osobností, genderovou otázkou a ve třetí kapitole řeším pohybovou aktivitu. Cílem této práce bylo zjistit míru pohybové aktivity u specifické skupiny mužů, které lze označit jako vegetariány. Údaje o pohybové aktivitě byly zjišťovány prostřednictvím dotazníků o pohybové aktivitě IPAQ-long a týdenního monitorování pohybové aktivity krokoměrem s opakováním po půl roce. Výsledky, které byly naměřeny a zpracovány, jsou porovnávány s výsledky z měření u stejně početné skupiny mužů, kteří se ale stravují běžným, konvenčním způsobem. Osloveno bylo 34 mužů stravujících se vegetariánsky a 34 mužů stravujících se normálně. Výzkumem bylo zjištěno, že muži vegetariáni mají nižší index BMI než muži nevegetariáni, ale nebyla prokázána výrazně vyšší míra pohybové aktivity.
|
|
|
Úroveň pohybové aktivity u studentů gymnázia a střední odborné školy ekonomické ve Vimperku.
JUNGVIRT, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá úrovní pohybové aktivity u studentů středních škol na Vimperském gymnáziu. Výzkumná část práce práce je zaměřena na pohybovou aktivitu studentů a záznamy v dotazníku Indares. Ke sběru dat byl použit dotazník IPAQ, monitoring počtu kroků pomocí krokoměru Yamix Digiwalker SW-700. Výzkum byl realizován v květnu a listopadu 2019. Data byla získána od 31 probandů ze 3 různých ročníku střední školy ve Vimperku. Srovnání pohybové aktivity mezi probandy a probandkami, mezi ročníky.
|
|
| |
host ::
RSS.